Hotel Gołębiewski v Pobierowu: Z obyčejné dovolené k prohlídce hotelového gigantu

Někdy si člověk nemusí hledat cestu k zážitku. Stačí se vydat špatnou cestou. V červnu mi zavolal kamarád, novinář, s otázkou, jestli s ním nechci jet do Polska na otevření nového hotelu. Znělo to lákavě, ale musel jsem odmítnout. Jako učitel jsem měl před koncem školního roku jiné starosti a odjet na několik dní prostě nešlo. O pár týdnů později nás s bratrem napadlo, že když máme v létě prázdniny a naše ženy jsou ještě v práci, vezmeme děti a vyrazíme společně k polskému Baltu. O hotelu jsem už vlastně ani nepřemýšlel.

Jenže pár dní před odjezdem jsme s kamarádem seděli na kávě a přišla řeč i na ten nový hotel. Nakonec jsme se domluvili, že mi zařídí jeho samostatnou prohlídku. Vůbec jsem přitom netušil, jak daleko od místa, kam se chystáme, vlastně bude. A pak přišla první zvláštní náhoda. Když jsme byli v Polsku, vyrazili jsme s dětmi k moři. Bratr navrhl, že půjdeme zkratkou. Zkratka se nakonec ukázala jako cesta asi o čtyřicet minut delší. Obcházeli jsme totiž obrovský nový hotel. Dívali jsme se na něj a říkali si, že je opravdu nepřehlédnutelný. Byl úplně nový a vzhledem k jeho velikosti vlastně nešel přehlédnout vůbec.

Já jsem si v tu chvíli říkal, že by byla opravdu velká náhoda, kdyby to byl právě ten hotel, který mám navštívit. Polské pobřeží je přece dlouhé a hotelů jsou tam stovky. Odpoledne mi zazvonil telefon. „Víš, kde je Pobierowo?“ ozval se kamarád. „Tak jsem ti to tam domluvil.“ Byl to přesně ten hotel, kolem kterého jsme se dopoledne vydali tou naší „zkratkou“.

Hotel, který se nedá přehlédnout

Hotel Gołębiewski v Pobierowu je stavba, která člověka zaujme už při příjezdu. A to nejen svou velikostí. Všechno kolem něj je přizpůsobené tomu, že sem mohou najednou přijíždět tisíce lidí. Obrovské parkoviště, několik pruhů pro příjezd přímo před hotelem, kde se hosté mohou pohodlně vyložit se zavazadly, a potom velká recepce. Z pohledu člověka, který se celý život pohybuje v hotelnictví a gastronomii, je na první pohled vidět, že tady se nepočítá s malým rodinným provozem. Hotel má více než 180 000 metrů čtverečních prostoru a je koncipovaný jako obrovský komplex, který spojuje ubytování, gastronomii, kongresové zázemí, zábavu a wellness. Přesto na mě první dojem nepůsobil těžkopádně. Interiér je moderní a elegantní.

A pak jsem vešel do atria.

Tady není jen hotelový řetězec

Právě atrium mě zaujalo možná víc než samotná velikost hotelu. Na bannerech jsou představeny jednotlivé hotely řetězce a jejich příběhy. Vedle nich je portrét zakladatele Tadeusze Gołębiewského a fotografie z historie firmy – včetně těch, na kterých je přímo při stavbě prvního hotelu. Najednou to nepůsobí jako další anonymní hotelový řetězec. Je v tom vidět člověk.

Když jsem se na jeho fotografii díval, uvědomil jsem si jednu zvláštní věc. Muž, jehož portrét tady visí, už nikdy neuvidí výsledek svého posledního velkého snu. Tadeusz Gołębiewski zemřel v červnu 2022, čtyři roky po položení základního kamene hotelu a téměř čtyři roky před jeho otevřením.

V době, kdy mnoho hotelů působí jako produkty velkých korporací, tady máte na očích příběh konkrétního člověka. Atrium je přitom samo o sobě působivé. Velké akvárium, klavír a klasický hotelový ruch. Když jsem tam byl ráno, už hrál klavírista a hotel žil svým vlastním tempem.

Pokoje, kde má moře hlavní slovo

Standardní pokoje jsou překvapivě prostorné a prakticky řešené. Je vidět, že se při návrhu přemýšlelo nad tím, jak se v nich budou lidé skutečně pohybovat a co budou během pobytu potřebovat. Ještě zajímavější jsou samozřejmě pokoje a apartmány s výhledem na moře. Viděl jsem například apartmán se dvěma ložnicemi, přičemž každá z nich měla vlastní koupelnu. A pokud si vyberete správnou orientaci, dostanete něco, co se jen tak neokouká. Z manželské postele se díváte přímo na moře. A stejně tak z koupelny. Všechny pokoje mají terasu a právě výhled na Balt je podle mě jednou z největších předností hotelu.

Hotel pro dovolenou i velké konference

Při prohlídce bylo dobře vidět, že Gołębiewski Pobierowo nevznikal pouze jako obří hotel pro letní dovolenou. Velká část projektu je zaměřená na kongresy, konference a firemní akce. Hotel disponuje rozsáhlým konferenčním zázemím, včetně velkých sálů s výhledem na moře. Celkem má podle údajů provozovatele 58 konferenčních sálů a 26 000 m² eventových prostor.

Je tu dokonce vlastní kino. A člověk si pak začne uvědomovat, že slovo „hotel“ je v tomto případě vlastně trochu nedostačující. Je to spíš celý prázdninový a kongresový svět pod jednou střechou.

Na děti se nezapomnělo

Přestože je část hotelu evidentně postavena s ohledem na velké kongresy a firemní klientelu, rodiny s dětmi tu rozhodně nejsou na druhé koleji. Při mé návštěvě jsem potkal animátory v převlecích za plyšové postavičky a nechybí ani velký dětský koutek.A potom je tu Tropikana. Vodní park nabízí vnitřní i venkovní bazény, vodní atrakce, vířivky, sauny a další wellness prvky.

Zaujala mě především venkovní část. Z vyšších pater hotelu se na ni díváte shora a není těžké pochopit, proč jí lidé z hotelu pracovně říkají „malá Dubaj“. Z té výšky opravdu trochu připomíná moderní resort někde úplně jinde než na polském Baltu. K tomu je tu wellness, fitness, vířivky uvnitř i venku a další možnosti odpočinku. V podzemních prostorách se nachází také další zábavní provozy, včetně nočního klubu; některé části hotelu jsem ale při své návštěvě osobně neprošel.

A potom přišla gastronomie

Tady jsem byl pochopitelně zvědavý možná o něco víc než běžný návštěvník. Hotel nabízí dvě à la carte restaurace – jednu zaměřenou na tradiční polskou kuchyni a druhou na kuchyni inspirovanou Asií a fusion přístupem. Hlavní restaurace kde se podávají snídaně, je ale především obrovská. A stejně velká je i nabídka. Při snídani se část pokrmů připravuje přímo před hosty. Měl jsem možnost některé věci ochutnat a právě gastronomie mě potěšila. Ne proto, že by se snažila za každou cenu předvádět něco exotického. Naopak. Líbilo se mi využívání tradičních polských surovin a chutí. Kopr, ryby, zajímavé polévky, saláty, pomazánky a opravdu široká nabídka jídel. Nechybí ani samostatná část pro vegany.

Je to pochopitelné. Hotel musí obsloužit obrovské množství hostů s různými chutěmi a očekáváními. Přesto mě potěšilo, že v tak velkém provozu nezmizely polské suroviny a tradiční chutě někde pod vrstvou univerzální hotelové kuchyně.

Pobierowo v úplně jiném měřítku

Hotel Gołębiewski v Pobierowu je těžké hodnotit jako běžný hotel. Je příliš velký. Má příliš mnoho funkcí.A právě proto je zajímavý. Někdo přijede kvůli moři a bude chtít strávit většinu dne na pláži. Jiný využije bazény, wellness a restaurace. Další přijede na konferenci. Rodina s dětmi může klidně několik dní strávit uvnitř komplexu a stále bude mít co dělat. Hotel je navíc přímo u pobřeží a má vlastní přístup na pláž. Pro mě jako člověka z hotelnictví ale nebyla nejzajímavější samotná velikost. Bylo to spíš to, jak se podařilo dát dohromady tak rozdílné světy – rodinnou dovolenou, kongresovou turistiku, gastronomii, wellness, zábavu a klasické hotelové služby. A možná právě proto mi v hlavě zůstala jedna věc z úplného začátku prohlídky. Ty fotografie v atriu.

Protože za těmi desítkami tisíc metrů čtverečních, stovkami pokojů a obrovským množstvím služeb je pořád příběh jednoho člověka, který kdysi začal stavět svůj první hotel. A já jsem se k jeho nejnovějšímu projektu vlastně dostal úplnou náhodou.

Nebo možná ne. Kdyby totiž můj bratr tehdy nenavrhl tu „zkratku“ k moři, která nám cestu prodloužila o čtyřicet minut, možná bych si toho obrovského hotelu ani pořádně nevšiml. A možná bych odpoledne jen těžko uvěřil kamarádovi, když mi do telefonu řekl: „Víš, kde je Pobierowo? Tak jsem ti to tam domluvil.“

Zbyněk Metelka