Po nějakém čase Vám přinášíme pokračování velmi poutavého gastro-cestopisu našeho kamaráda Jiřího Hájka z Lotyšska.První část naleznete zde.

Toulky Lotyšskou gastronomií- druhá část

Druhou část našeho článku o Lotyšsku, bych rád věnoval především hlavnímu městu Rize (Rīga).

Riga…

Riga je rozdělena na 6 částí a navíc je ještě rozdělena řekou Daugavou přes kterou vede asi 5 hlavních mostů. V každé části se nachází několik zastřešených tržnic, dohromady jich je 22.

Řeka Daugava je široká a tvoří výraznou dominantu města a nabízí krásné scenérie (pohled na Rigu z řeky je dokonce zapsán v UNESCO, jedná se o historickou část města, ve které nyní probíhají velké rekonstrukce. Tato malebná část je propletena směsí uliček, ve kterých to žije bujným nočním životem, míří sem většinou turisté ale i zamilované páry a businessmani. Je to takové srdce Rigy, nedaleko se nachází čtvrť s ambasádami a prezidentským hradem a právě blízko nich se nachází jedna z nejvyhlášenějších restaurací „Vincents“.

Na večeři si zde již pochutnával princ Charles nebo prezident George Bush, restaurace také sestavuje rauty a galavečeře pro prezidenta a politickou scénu. Její šéfkuchař, vyučený v Londýně, je hlavou Lotyšské asociace Slowfood, která využívá výhradně domácí suroviny. Pochutnat si tu můžete na pštrosých vejcích a nebo si nechat připravit jako dezert lízátko ze sorbetu, který vám připravý přímo před vašima očima na přání.

Další zajímavou a hojně navštěvovanou restaurací je „Ostas Skati“, která je hned na nábřeží a má fantastický výhled, vybrat si můžete z posezení na pontonu přímo na řece a nebo v prostředí hlavní restaurace která má několik pater a je v krásném cihlovém interiéru nově zrekonstruované budovy z 19. století, která byla součástní doků. V roce 2007 tato rekonstrukce vyhrála první místo v architektonické soutěži. Nachází se vlastně na ostrově řeky Daugavi a je z ní nádherný výhled právě na panorama Rigy s jejímy mosty, hradem, kostelními věžemi a přístavem. Pochutnat si tu můžete na všech možných pokrmech moderní mezinárodní kuchyně. Je to restaurace, kde se schází intelektuální smetánka a lidé kteří ví co chtějí a tím v tomto případě myslím nekompromisně vynikající jídlo a servis.

Třetí restaurací kterou bych chtěl vyzdvihnout je vyhlášená rybí restaurace jménem „Le Dome“, pochutnat si tu můžete na rybách jako candát, platýz, jeseter, treska, sleď, štika ale i na zvěřině,  sezónní zelenině a ovoci. Snoubí se zde staré námořní recepty s moderní minimalistickou gastronomií. Vyhlášené jsou zdejší omáčky, které jsou připravovány s péčí a láskou ze sezóních lesních bobulí.

Zvláštností, kterou u nás nemáme, je velmi levné sushi a naopak velmi drahá vína a pizza. Nejlevnější pizzu zde pořídíte kolem 200 Kč a naopak sushi set z lososa o 8 kouscích zhruba za 50 Kč. Takže radím, zajděte si do velmi kvalitní restaurace „Gan Bei“, která má několik poboček a mimo sushi zde mají i jiné speciality asijské kuchyně.

Dalším velmi známým místem je „Lido“, je to vlastně obrovský dřevěný mlýn. V přízemí je tradiční hospoda i s tanky na pivo a tanečním sálem, v prvním patře pak samoobslužným rautem, kde si můžete nabrat co hrdlo ráčí z opravdu rozmanitých tradičních jídel a následně zaplatíte u kasy. Posezení je příjemně laděné lidovými ornamenty, svícny a kroji obsluhujících a to vše za velmi příznivé ceny. V nejvyšším patře je potom luxusní restaurace s velkým výběrem vín a moderní kuchyní. Celý komplex je dřevěný a interiéru vévodí opravdu impozantní, několikaramenný lustr vyrobený z trámů vyřezávaných na vikingský způsob.

Chtěl bych poznamenat něco k místnímu pivu. Lotyši ho pijí trochu méně a odlišně než Češi. Pivo je hlavně letní nápoj, který se pije pro osvěžení a je spíše mužskou záležitostí, pro dámy se přeci jen nehodí. Pánové si pak v zimních mesících spíše čichnou k whisky, rumu nebo vodce. I když v Lotyšsku nejsou téměř vinice, přeci jen se tu pije dosti vína. V Rize se vyrábí i oblíbený rišský sekt, který má již dlouholetou tradici.

Stejně tradiční je likér „Rigas Balzáms“, receptura ze 17. století obsahuje různé kořínky, listí, pupeny a květy rostlin. Tento nahořklý likér získal již přes 50 ocenění v zahraničních soutěžích a je skvělý jak samotný tak i do kávy nebo na zmrzlinovém poháru. Obsahuje celkem 24 bylin a rostlin.

Komu by snad nechutnalo lotyšské pivo, je zde alternativa v podobě nealkoholického kvasu, ten se vyrábí z žitného chleba kvašením. Je to lehký a nasládlý chladivý nápoj. Hojně se také pije tzv. medové pivo domácí výroby. Zbytky medu se nechají prokvasit s pivem nebo s kvasem, je lehce alkoholické a popíjí se na narozeninách, v sauně nebo na svatbách.

V Rize jsou oblíbené tzv. kreativní čtvrtě, které jsou poseté malími studentskými kavárnami, domáckými pekárničkami, divadli či kinem. Velmi rušno je na ulicích kde se povětšinou prohánějí všichni na kolech jako v Amsterodamu. Riga je rovinatá a tak je to nejběžnější dopravní prostředek. Zajímavé jsou různé otevřené kavárny pod širým nebem nebo kavárny spojené s výstavou obrazů v starých dřevěných domech. Čtvrti se dřevěnými domy z 19. století jsou velmi specifické, malebné a různorodé. Jednotlivé domky barvami jen hýří a je to zajímavá změna oproti moderním fasádám šedivých zdí. V těchto domcích bydleli dříve dělníci, dnes je ovšem takový zrekonstruovaný domek velmi žádaný a drahý. V Lotyšsku je vůbec většina domů stavěna ze dřeva, neboť je to jedna z nejvíce zalesněných zemí EU. Dřevo je zde nejlevnější materiál a místní truhláři jsou opravdový mistři.

V těchto kreativních čtvrtích najdeme i spoustu bio krámků a ručních dílen či rodinných obchůdků. Samožřejmě v každé čtvrti jsou i velká obchodní centra, ale ta už nejsou tak tradiční. Mladí Lotyši jsou velmi moderní a alternativní a to i v jídle. Výhodou je, že skoro veškeré tradiční lotyšské výrobky jsou bio a tak se vlastně s bio mánií vracejí do kurzu a to je hezké.

Sauna…

Sauna neboli „pirts“ je lotyšský fenomén a dala by se o tom napsat samostatná kniha. Pokusím se to ale zkrátit. Jedná se o tzv. mokrou saunu. Na venkově se většinou jedná o samostatný domek, vybavený verandou, převlékárnou/odpočívárnou, umívárnou a samotnou místnostní na posezení s košem s rožhaveným kamením. Sauna je vytápěná dřevem, nejlépe březovým. Taková sauna se vyhřeje zhruba za 4 hodiny, používá se i na ohřev vody v bojleru a slouží jako koupelna pokud se člověk nechce vyloženě saunit.

Ve středověku byla sauna neodmyslitelnou součástí života, používala se jak ke každodenní hygieně, tak i jako únik před krutou zimou, či jako posezení s přátely. Sauna mnohdy sloužila i jako bydlení pro zimohřivé babičky či dědečky a většinou sloužila i jako porodní místnost. Oslavy a svátky spojené s bujarým pitím se bez sauny také neobešli, větišnou se pije trochu piva, nebo vodky a do sauny rozhodně nechodíme na lačno.

Sauna se vyhřívá na 90-110 C, nejprve jdou posedět děti a ženy a při vyšších teplotách chodívají muži. Na kameny se lije ohřátá voda ze džberu a na závěr sauny se mezi sebou účastníci plácají březovými větévkami s lupením máčených ve vodě. Přitom je dobré mít na hlavě specielní čapku, aby nedošlo k přehřátí. Je to dobrá očista pro tělo i ducha a slouží i jako přirodní otužovadlo. Po sauně se většinou skočí do rybníka nebo do blízké řeky, v zimě pak do sněhu či ledové vody.  Sauna je velmi prospěšná pro pleť, kterou tvoří vláčnou a také prospívá k vyplavení toxinů z těla, uvolňuje svali a navíc je to velmi příjemné posezení s nahými J přátely. Zkrátka takové malé kulturní centrum a lázně v jednom.

Rozloučení..

Lotyšsko je krásná a zajímavá země a jsem rád že jsem se s vámi mohl podělit o něco ze svých cest. Jezdím tam zhruba dvakrát do roka s manželkou a stále je co nového objevovat. Na závěr ještě přikládám tři lotyšské recepty, podle kterých si můžete udělat doma něco dobrého, třeba k svačině.

Dobrou chuť Vám přeje Jirka.

Sladká chlebová polévka

Složení
• Žitný chléb – 500 g
• Voda – 1,5 l
• Cukr – 150 g
• Sušené ovoce (rozinky, jablka, švestky) – 100 g
• šlehačka – 120 g
• Skořice.
Chléb nakrájíme na plátky, sušíme v troubě, když je hnědý a voní dobře,vyndáme z trouby a dáme do mísy, zalijeme vařící vodou a necháme v uzavřené nádobě po dobu asi 30 min. Potom chleba nadrtíme a přidáme vodu, nalijeme do hrnce, přidáme cukr, sušené ovoce, skořice a vaříme, dokud trochu nenabobtná, cca 25 min.

Podávejte chlazené jako dezert se šlehačkou.

Studená polévka z řepy

Složení
• 1/2 l vody
• 1 litr kefíru nebo podmáslí
• 1 sklenice (500 g) nakládané řepy
• 5 vejce uvařené na tvrdo
• kopr, sůl, pažitka

Nalijte do mísy nakládanou řepu a všechnu tekutinu, přidejte vodu a kefír (podmáslí). Přidejte nakrajené vejce na kousy. Pak přidejte kopr, pažitku, sůl(podle chuti). Mužete tam dát vařené nakrajené brambory, tak to dělají někdy v restauraci. A mate letni osvěžující jídlo.

Salát z jazyka

Složení
• 3  jazyky (vepřový nebo hovězí)
• 1 sklenice nakladaných okurek
• ½ červené cibule a 1 bilá cibule
• majonéza + kečup
• 3 bobkové listy, cibule, pepř, sůl

Příprava jazyka (2 hodiny) – pod tekoucí vodou jazyk řádně umít, pak nasolit. Dáme do malého množství studené vody a přivedeme k varu. Když se voda vaří tak jazyk vyndáme, opláchněte jazyk, umijte hrnec a zalijte znovu čistou vodou, umístěte ji vařič na mírném ohni. Přidáme bílou celou cibuli a koření. Vařte jednu až dvě hodiny, než je vše měkké. Zalijeme studenou vodou aby vše bylo vlažné, potom jazyk vyndáme a znovu očistíme. Použijeme jen jazyk.

Salát příprava (20 min) – jemně nakrájená červená cibule, okurky a z jazyka nakrájené pásky . Přidejte trochu majonézu a kečup, vše důkladně promíchejte Vložte do chladničky trochu uležet a můžeme servírovat na stůl!

Fotogalerie: