Toulky Lotyšskou gastronomií…první část

Kamarád mě poprosil..

Na obrázku je autor článku Jiří Hájek
Autor článku
Jiří Hájek

zdali bych na své cestě do Lotyšska neudělal reportáž pro jeho Gastrovýlety. Trvalo to sice déle, ale nakonec jsem se odhodlal, a i když nemám dostatek fotografií, které jsem tak rád pořizoval, neboť cesta byla dobrodružná a došlo i na krádež mého fotoaparátu. Některé fotografie jsem však přeci jen zachránil. Zvu vás tedy na výlet Lotyšskem přátelé a doufám, že si jej budete užívat stejně tak jako já. Na cestu jsem se vypravil na konci června, kdy je v Lotyšsku nejtepleji a to okolo 30 °C.

Tržiště..

Fotografie bylinek z trhu v Lotyšsku
Bylinky na tržišti

Po cestě letadlem přes Frankfurt jsme byli vyhládlí a tak jsme se hned po příletu vrhli na místní vyhlášené tržiště, které je největší v Pobaltí. Místní trhovci mají vždy všechno čerstvé a dorozumíte se zde nejen lotyšsky ale i rusky a anglicky. Povětšinou starší paní a báby kořenářky vám vyjdou vstříc, ať už chcete nakoupit speciální a vynikají žitný chléb (mnoha variací a příchutí) a nebo si vybrat z místní nabídky ryb v rybím pavilónu. Ryby tu mají sušené, solené, čerstvé, uzené, smažené, obalované, nakládané, mořské, říční i jezerní,  zkrátka vše co si dovedete jen představit.

Obrázek regálu plného rybích konzerv z Lotyšského obchodu
Regály plné rybích konzerv naleznete v Lotyšsku téměř všude

Hlavním vývozním artiklem jsou však plechovky se šproty, jmenují se Zlato z Rigy (Rigas Gold) a jsou to opravdu delikatesní jemně uzené rybyčky, které se již po sto let, vyvážejí do celého světa. Hlavně do Německa a Ruska. V Německu jsou také velmi oblíbené a ceněné mléčné výrobky z Lotyšska, pro svou kvalitu a chuť. Zvláštní tvaroh a vynikající smetanové jogurty se staly téměř legendou již od středověku. Neboť Lotyšsko bylo asi 400 let pod nadvládou německých pánů a teprve v roce 1918 si vydobylo samostatnost stejně jako ČR. Ovšem plně samostané se stalo až po tzv. Písňové revoluci v letech 1986-91. Kdy také proběhla akce živý řetěz skrze Baltské státy a tím i poslední odpor proti Sovětskému Svazu.

Fotografie letících racků
Racků je na pobřeží Lotyšska plno

Ale zpátky k našemu tématu. Lotyšsko je už pro svou polohu rybářskou velmocí, různé továrny a manufaktury na ryby jsou rozeseté po celém jeho pobřeží a to tvoří téměř polovinu z jeho hranic. Rybářské bárky i velké rybolovky brázdí moře v různě početných hejnech, od soumraku do úsvitu. A rackové, lačnící po zbytcích ryb kolem nich neustále krouží v oblacích z křídel.

na obrázku je modrá kráva, specifické plemeno krav žijící v lotyšsku s šedého zbarvení s nádechem modré
Modrá kráva – specifické plemeno žijící v Lotyšsku

Také travnatá a rovinatá půda plná řek a přírodních jezer, je velmi vhodná pro chov dobytka, převážně krav dojnic, francouzských plemen na maso ale i specifického druhu tzv. Modrých krav, které žijou v oblasti mokřadů a rašelinišť. Toto plemeno se nevyskytuje nikde jinde, zdejší bažinatá strava, dává kravám specifickou modrou barvu, jsou to velmi houževnaté a odolné krávy, které ale kromě své barvy, nemají žádné specifické využití. Jen jejich mléko má mírně minerální příchuť a je velmi zdravé.

Tržiště v Rize
Tržiště v Rize

Tržiště v Rize je vlastně pozůstatek hangárů z 1. Světové války, každý hangár je určený pro jiné potraviny a to: Ryby, maso, zeleninu a pečivo se sladkostmi. Na prostranství před hangáry se také nachází otevřená tržnice se zeleninou, ovocem spolu s různými druhy hub a koření.

V Rize se nachází několik takovýchto tržišť, ale toto je největší, mají zde příznivé ceny a povětšinou jen bio výrobky z farem, nebo domácího chovu.

Lesy, louky, jezera..

Fotografie idilického Lotyšského venkova, na obrázku v zeleni okolo rybníka stojí několik stavení
Lotyšský venkov

V Lotyšsku je například chození na houby jiným zážitkem než u nás, Lotyši houby sbírají hojně, ale protože jich je pětkrát méně než Čechů a to na stejné rozloze, nepotkáte v lesích živáčka. Leda spoustu zvěře a ptáků a také specifických bobulí které u nás nerostou. Specielně třeba tzv. Medvědice, které jsou vhodné na zavářku i na marmelády, chutnají něco mezi ostružinou a borůvkou. Rostou však většinou na mokřadech a tak musí být člověk opatrný na to kam šlape. Sbírají také u nás neznámé houby, jako je ryzec šeredný, který se musí hodinu vařit a potom se namele na mlýnku na maso a dělají se z něj houbové kořeněné placky. V lesích zde nenajdete buky, ale za to spoustu brusinek, které se opět rozváží do celého světa, i u nás v obchodech jsou ty sušené většinou z Lotyšska. Brusinky spolu se smetanou se hojně využívají do většiny pokrmů ať už sladkých či masitých. Svíčkovou tu pochopitelně neznají, ale i tak dokážou k jakémukoli masu přidat brusinky navrch.

Fotografie houby jménem Sádlová houba, houba tvarem připomíná žampion
Sádlová houba

Specifickým pokrmem je také skvělá chlebová polévka. To se vezme černý žitný chléb, nakrájí se na kostičky, upraží v troubě, pak se namele, nebo nastrouhá a vaří s medem a mlékem v hrnci, nakonec se přidá šlehačka, vše se nechá vychladnout v ledničce a při servírování přijde  brusinková marmeláda navrch. Vynikající i jako dezert.

Další specialitou je studená polévka z červené řepy nebo teplý salát z hovězího jazyka, ryb, červené řepy, majonézy a koření, který se podává spíše slavnostně na svatbách a jiných radovánkách.

Polévka kterou jsem ochutnal já se jmenuje „plovoucí ostrov“, je to uvařená krupice s rebarborou na sladko a našlehaná do jakési pěny, podávané horké a plovoucí ve studené polévce z mléka a kompotové šťávy. V Létě velmi osvěžující.

Fotografie koně na Lotyšském venkově
Kůň na lotyšském venkově

Lotyšský venkov je jiný než u nás, skoro zde neexistují vesnice, krajina je tvořena rozesetými staveními, zhruba 300m od sebe, většina lotyšů má nějaký dům na venkově, nebo zde rovnou žijí. Vlídná příroda a panenská jezera přímo vybízí k rybolovu, procházkám, nebo koupání na Adama a nemusíte se zde bát, že vás bude soused špehovat přes plot. Celá polovina Lotyšů žije na venkově, nebo na pobřeží. Zdejší pláže jsou v létě velmi oblíbené a patří k nejčistějším na světě, jsou také pravidelně udržované, v létě

písečné Pláže u Jurmaly
Pláže u Jurmaly

sem míří mnoho Rusů ale i Němců či Angličanů do známého letoviska Júrmala. Jezdí sem ruské popové hvězdy ale i Shakira, Vondráčková či Karel Gott.  Léto je kratší a trvá opravdu dva měsíce. Koupání jsem si užil, neboť písečné dlouhé pláže přímo vybízí k procházkám na mírném slunci, moře má většinou 22 °C, což není mnoho, ale na osvěžení je to výborné. Teplota vzduchu se pohybuje kolem 33 °C.

Starý maják
jeden z nejstarších majáků, vzdálený 10 Km od pobřeží

Na plážích je většinou spousta zajímavých míst od středověkých rozvalin, po široké řeky a bažiny až po surfařské pláže, stánky s občerstvením a majáky.  Zajímavé jsou také velké písečné duny, které jsou i v lesích, neboť zde nemají skalnaté podloží, celé Lotyšsko se nachází na obřích dunách a píscích z pravěkého jezera. Což je zajímavé, neboť pobřeží se na některých místech mění každý rok o několik stovek metrů, podle toho zda moře písek naplaví nebo odnese. Některé majáky proto stojí i několik kilometrů ve vnitrozemí uprostřed lesů a jiné zase mnoho kilometrů v moři, vzdálené zrakům lidí na pobřeží. Tato romantická krajina se velmi odráží i v nátuře místních lidí, kteří jsou příjemní, srdeční a umí si krátké léto opravdu užít.

Svátky a slavnosti..

Tanečníci v Lotyšských krojích při tanci
Tanečníci v Lotyšských krojích

Hlavním svátkem je Svatojánská noc tzv. „Jáňi Nakty“, která se odehrává za letního slunovratu, tento svátek trvá celý týden. Je velmi podobný našim čarodějnicím. Na kopcích se staví vatry a večer se zapalují, lidé tančí kolem za zpěvů nebo za doprovodu tradičních nástrojů. Noc trvá zhruba jen 3 hodiny a i tak je pořád dost světla na tanec, ráno se přivítá slunce opět zpěvem, muži se pak běží vykoupat do nebližšího jezera a ženy válejí sudy z kopce dolů. Je to vesměs velmi veselá oslava svátků léta, při níž se hoduje a popijí místní pivo, které je opravdu skvělé. Převážně tmavší mok, bývá většinou nefiltrovaný a silnější než u nás. Hutné kouřové aroma se skvěle hodí, k uzenému boku, nebo k uzeným rybám.

Oslavy svátku tance v Rize, na fotografii se chlapec dívá na taneční vystoupení
Velký svátek zpěvů a tanců v Rize

Jednou za pět let, se koná v Rize velký svátek zpěvů a tanců, kam se sjíždí sbory z celého Lotyšska, ale i z jiných států, je to taková zpívací spartakiáda. Tento svátek a písně jsou zapsané i v UNESCO, neboť lotyšský jazyk je již vzácný a má velmi starou a zajímavou historii, písně mohou být psané uzlíkovým písmem nebo vetkané do vzorů na krojích, a některé písně jsou staré i 2000 a více let. Letos jsem měl příležitost se této události zúčastnit a bylo to opravdu velkolepé a magické, když zpívá 15 000 lidí naráz je to neskutečné.

Sušené ryby
Sušené ryby

Při těchto slavnostech jsou všude různé stánky s jídlem jako pirožky, placičky, kefírové koláčky, bramborové spirálky, sušené ryby a místní pivo. Bohužel, mě při těchto oslavách okradli, ale jinak jsem si to náramě užíval. Následná návštěva policie a české ambasády, jen okořenila můj výlet a já s novým pasem, vyrazil vstříc čerstvým dobrodružstvím a rybám.

Ještě bych se chtěl zmínit o tradici svateb, které trvají většinou tři dny a neobejdou se bez pořádného pohoštění, pití piva a vodky v sauně, či rybolovu (alias kdo chytí první rybu, bude hlava rodiny). Na svatbu též většinou vtrhnou obyvatelé nebližší vesnice, převlečení za cikány a nutí všechny tancovat, pít a vůbec pořádně to rozjet. K takovýmto svatbám, mají  připravené speciální velké dřevěné sruby (až pro 100 osob), většinou na břehu jezera, kde celá veselice probíhá.

Čokoládový  dort
Čokoládový dort

Na vánoce pak většinou pečou pirožky s masem a dělají hrachovou kaši s klobásou a opečenou cibulí. Nedělají tolik sladkostí a vánočního cukroví jako my, ale většinou kupují čokolády a konfetky v obchodech. V Rize je totiž také velmi dobrá čokoládovna Laima, která dělá výborné bonboniéry a čokolády.

V příštím díle se vydáme do restaurací a za  gastronomii ryze jen v Rize.

pro www.gastrovylety.cz Jiří Hájek
 

Fotogalerie: