Řekli jsme NE NUDĚ!

A jeli jsme na výlet..

Vyrazili jsme se přesvědčit, zda v Budějovickém Budvaru opravdu řekli NE! Chtěli jsme vědět, zda opravdu vaří pivo tradičně, tak jak se má. Zda nepodlehli tlaku ekonomů a úředníků od stolu. Zajímalo nás také co nabízí běžnému návštěvníkovi, který chce nahlédnout pod pokličku vaření piva.

A byli jsme příjemně překvapeni..

Naše prohlídka začala v moderním návštěvnickém centru, pivovar je na turisty dobře připraven a očividně si zvídavých návštěvníků váží. ,, Jsme nejnavštěvovanější turistická ,,památka” v Budějovicích” prozrazuje tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec.  V hale návštěvnického centra si prohlížíme  ,,lahváče”,které nás provází historií pivovaru. Zjišťujeme také, že spor Budvaru s americkým kolegou trvá již přes sto let.  V obchůdku se suvenýry nás zaujalo kvalitní oblečení a také krásné dárkové sady se sklenkami – ideální suvenýr z pivovaru. Je zde také interaktivní expozice. Té ovšem nevěnujeme moc pozornosti, jelikož je čas na prohlídku pivovaru.

Začínáme u suroviny, bez které se žádné pivo neobejde – voda..

V Budvaru se čerpá výlučně z artéských studní, které jsou hluboké přes 300 metrů a zasahují až do třetihorního podloží Českobudějovické pánve. ,,Voda z artéských
studní je tak čistá, že před použitím pro výrobu piva nevyžaduje žádnou úpravu,” vypráví pivní someliér Ing. Aleš Dvořák . ,,Její čistota odpovídá nejpřísnějším kritériím stanoveným pro kojeneckou vodu. Složení mikro prvků v této vodě má značný podíl na typickém a nenapodobitelném chuťovém profilu vyráběného piva. Dodává Ing. Dvořák.

Průzorem studně se o čistotě vody sami přesvědčujeme, voda je tak čistá, že se skoro nechce věřit, že tam je. U  artéských studní nás zaujali informační tabule pro návštěvníky pivovaru. Naleznete je na celé prohlídkové trase. Pivovar opravdu myslí na turisty, a to nám ,,Gastrovýleťákům” dělá velkou radost!

A jdeme dál, z venkovního podzimního sychravého počasí se přemisťujeme do tepla varny. Z galerie nad měděnými kotli a hrnci sledujeme tu pravou pivovarskou  romantiku. Vše je naleštěné, provoněné sladem. Příjemný pohled doplňují vzrostlé palmy, kterým zdejší teplé klima očividně prospívá.

Pivovar a Chráněné zeměpisné označení..

Dozvídáme se, že Českobudějovický budvar získal v roce 2004 právo užívat loga Chráněné zeměpisné označení (CHZO).

„Výroba piva s označením CHZO je naším dobrovolným závazkem ke spotřebitelům a zároveň garancí kvality, která jde vysoko nad zákonný rámec. Orgány státní správy kontrolují zdravotní nezávadnost produktů nebo shodu jejich složení s informacemi na obalu, ale primárně nezkoumají kvalitu, jak je chápána běžnými spotřebiteli. Kvalitu z pohledu konzumenta zásadním způsobem řeší právě CHZO,“ říká Ing. Adam Brož, Ph.D., sládek Budějovického Budvaru. CHZO dává zákazníkům jistotu, že produkt byl vyroben předepsaným způsobem, z přesně definovaných surovin a v jednoznačně určeném místě výroby. Proto nepřipadá v úvahu licenční výroba a zákazníci na celém světě mají jistotu, že pivo označené jako CHZO „Českobudějovické pivo“ (případně „Budějovické pivo“) není levnou napodobeninou a bylo uvařeno v Českých Budějovicích.

Zjišťujeme, že slad může pocházet pouze z ječmene vypěstovaného v geograficky přesně
vymezené oblasti Moravy, která splňuje vysoká kritéria kvality a pochází výhradně ze tří českých odrůd sladovnického ječmene.  Budvar používá při výrobě jen odrůdu chmele “Žatecký poloranný červeňák”, nakupovaný a dávkovaný výlučně ve formě lisovaného hlávkového chmele. Rozhodně v Českobudějovickém pivovaru nepoužívají chmelové granule či extrakty. Při všech fázích chmelení se používá ten nejkvalitnější chmel pěstováný ve vymezených katastrálních územích, což je pouhých 14 obcí v žatecké chmelařské oblasti. ,,Našimi řemeslnými postupy při výrobě piva se můžeme řadit mezi největší ,,minipivovar” na světě”. Vtipkuje pivní someliér Ing. Aleš Dvořák.

Z varny přecházíme okolo monstrózních kvasných tanků do pivovarských sklepů. Pro kvašení používá Budvar svůj vlastní kmen kvasinek, který izoloval v pivovaru počátkem 20. století a dodává budějovickému pivu charakteristickou vůni a chuť.

Jen tak si leží..

V chladu sklepení leží pivo až 90 dní, což je unikát, který dokazuje, že v Budějovicích opravdu řekli NE! Že jsou to,,srdcaři”, kterým záleží na kvalitě, nikoli jen na kvantitě! Vždyť kdyby pivo zrálo jen například 30 dní – ostatně jako všude jinde, pivovar by vyprodukoval 2x tolik zlatavého moku. Jak ale dokazuje následná ochutnávka, opravdu zde vědí proč to dělají!

Končíme prohlídkou balící linky, což je zážitek hlavně pro kluky a jejich tatínky. Všude něco jezdí, cvaká a pohybuje se všemi směry.  V plně automatizované hale pracuje minimum zaměstnanců. A tak tato technická část výrobního procesu působí opravdu monstrózně.

Závěrem nevynechte návštěvu pivovarské restaurace, kde krom vynikajícího piva ,,přímo od zdroje” nabízí skvělou kuchyň. Doporučujeme zde vyzkoušet jeden gastronomický pivní unikát. Ve vývojovém centru pivovaru, při pokusech s mražením piva, vytvořili produkt nesoucí název  B:CRYO . Jde o speciální pivo zrající ve sklepích 200 dnů. Po uplynutí této doby je stočeno do lahví a dopraveno do restaurací. Zde musí být zmrazeno při teplotě -18° C po dobu minimálně 24 hodin, v optimálním případě 48 hodin. Speciální pivo po zmrazení ve speciální láhvi nevytvoří celistvý led, ale strukturu kanálků, ve kterých se zkoncentruje spirit piva. Poté se láhev narazí pomocí originálního servírovacího zařízení, z něhož si sám zákazník čepuje B:CRYO přímo na stole. Ve výsledku se jedná o 40 stupňové pivo s obsahem  alkoholu 21 %.

Návštěvu pivovaru doporučujeme jako skvělý zážitek pro celou rodinu.

Zbyněk Metelka