Italská kuchyně uvedena do seznamu UNESCO
Jak víme, do rejstříku atraktivit, za kterými se vydáváme na cesty – ať už po vlasti, tak i do blízké i vzdálené ciziny – patří kromě kulturně historických památek, přírodních krás a zajímavostí, společenských a sportovních událostí, dobrodružství i odpočinku plnohodnotně i zážitky gastronomické. Kuchyně italská, francouzská, španělská, řecká, arabská, čínská, thajská, mexická, to jsou pojmy, pod kterými si naprostá většina z nás dovede představit, jak vypadají. A nemusí často jít ani o celé soubory pokrmových zvyklostí a struktur, nezřídka stačí jediný pokrm, surovina, či část menu, abychom se vydali na pouť. Vzpomeňme třeba pizzu, pekingskou kachnu, španělskou paellu, japonskou jedovatou rybu fugu atd. Někdy jde dokonce jen o nápoj, jako italské Chianti, Limoncello, Grappu, či Amaretto, mexickou tequilu, francouzský koňak nebo kalvádos, skotskou a irskou whisky, japonskou saké, slovenskou borovičku. Zůstaneme-li doma, svou přitažlivost tohoto druhu mají jihomoravská vína, karlovarská Becherovka, Jelínkova slivovice z Vizovic a hlavně – pivo.
Úspěch italské kuchyně rezonoval i v Praze
V podvečer 19. března t. r. v Nerudově ulici na pražské Malé Straně před portálem Italské ambasády zavládl nezvyklý ruch: Scházeli se zde hosté slavnostního večera u příležitosti zápisu italské gastronomie jako nehmotného kulturního dědictví lidstva do seznamu UNESCO. Večeři na počest této významné události připravila Pražská delegace italské akademie kuchyně. Jejím úmyslem bylo vyzdvihnout široký význam události, povyšující gastronomii Itálie na symbol kultury, historie a identity této středomořské země s mimořádně bohatou minulostí.
Velvyslanec Itálie v Praze, J. E. Alessandro Gaudiano, přivítal a představil hosty jako účastníky večera, naplněného atmosférou vřelého přátelství a respektu k zápisu do seznamu UNESCO. Konstatoval dále, že ocenění italské kuchyně touto cestou je nejen výrazem silné národní identity, ale současně univerzálním jazykem, který buduje spojení, vypráví historii teritorií a sbližuje rozmanité kultury. Města, jako např. Praha, věnují trvalou pozornost půvabu italských tradic, přičemž večer jaký se právě odehrál, jim dodává hlubší význam.
Podíl na přípravě slavnostního večera měl rovněž Claudio Pocci, zástupce Italské akademie kuchyně, který zvolil pestrou skladbu večera v nejvhodnější dobu – jako příležitost setkání k dialogu ve vzájemně příjemném prostředí
Úspěch večera podpořil i Mauro Ruggiero, člen kulinářské akademie a patron skladby menu, který hosty provedl gastronomickým „výletem“, schopným evokovat přímořskou atmosféru i tradice a bohatství specifické kuchyně italského pobřeží.
Tvůrcem „seafood menu“ se stal Lorenzo Cortesi, šéfkuchař restaurantu Lore Malastrana. Prostřednictvím ingrediencí, vyváženosti a elegance citlivě proměnil jednoduchost v něco mimořádného
Smyslem setkání bylo nikoli pouze upozornit na úspěch italské kuchyně, poukázat toliko na souhrn receptur, ale naopak současně vyzdvihnout dědictví, inspirující pohostinnost, přátelskost, rodinnou atmosféru, tedy humánní pozadí, provázející prezentaci gastronomie. Večer na počest zápisu italské kuchyně na seznam dědictví UNESCO přinesl hlubší poznání, zkušenost a společný pocit nejen kulinářského zážitku, ale navíc sdílení důstojného působení italského způsobu „pobytu na planetě…
Miroslav Navara