Hudební léto na zámku Jezeří ve znamení Vídeňského kongresu

V sobotu 1. srpna v 17 hod. bude slavnostně zahájena festivalová sezóna na zámku Jezeří.

Záštitu nad koncerty propojenými tématem Vídeňského kongresu převzal doc. JUDr. Pavel Svoboda PhD., D. E. A., poslanec a předseda právního výboru Evropského parlamentu. O všech srpnových víkendech se pak místo šumu rypadel z údolí zámek rozezní hudbou, která zde zněla ve slavných dobách zámku na počátku 19. století. A znalci jistě ocení provedení skladeb na autentických nástrojích.

Návštěvníci budou moci na chvíli zapomenout na diskuse o prolomení limitů a budou si díky vloženému komentáři moci klást otázky, které si kladli tehdejší obyvatelé zámku:

“Kdo byl ten skvělý mladík, který hrál včera na večírku u vévodkyně Zaháňské? A o té dámě všichni vědí, že je to Metternichova milenka, ale prý se stýká i s carem Alexandrem a je zapletena ve špionáži. A ten Beethoven, o kterém dnes všichni mluví, vypadá dost podivně, ale jeho symfonie, kterou pro něj dirigoval stařičký Salieri, byla opravdu dokonalá. Prý hrál v orchestru i Meyerbeer a Moscheles.“ Neuvidí však už zblízka samotného generála Wellingtona, ano, toho, co to nandal neporazitelnému Napoleonovi.

Vídeňský kongres byl vskutku setkáním nejvýznamnějších politických osobností tehdejší Evropy nebývalých rozměrů a přinesl nejen mír po napoleonských válkách, ale stal se také obrovskou kulturní událostí. Pro mnohé skladatele se stala Vídeňská konference opravdovým zlomem v kariéře. Vedle zavedených skladatelů jako Salieriho a Jelínka nebo Vranického se zde konečně dostalo skutečné slávy i finančního ocenění právě Beethovenovi. A proslavili se zde i skladatelé doposud známí jen regionálně – příkladem může být Jan Josef Rösler, Ignaz Moscheles, Johann Nepomuk Hummel nebo Franz Schubert. Na Vídeňském kongresu byly navazovány nejen skvělé kontakty pro budoucí angažmá a objednávky skladeb, ale vznikala a prohlubovala se zde také mnohá hudební přátelství.

“Jsme šťastni“, říká organizátorka festivalu Alena Hönigov , “že se zámek opět zapojuje do evropského hudebního dění nejen pasivně jako pořadatel koncertů, ale i aktivně: objednávkou soudobých skladeb, utvářením nových hudebních souborů, vlastními premiérovými produkcemi, spoluprací umělců a organizací různých zemí.“ “Absolutně ale nerozumím tomu,“ dodává Alena Hönigová, “proč se v souvislosti s prolomením limitů nemluví o umělecké a historické hodnotě tohoto místa. Ta je skutečně nenahraditelná.“

webové stránky festivalu

Čtěte také:

Pohled na smetanovu síň v pražském obecním domě

Dům, kde se zrodila Československá republika

Publikováno: 8.2.2018

Stručné dějiny rozhodujících událostí zrodu republiky v zemích Koruny české před sto lety se vešly na jednu pamětní desku, symbolicky osazenou pod plastikou, nazvanou Duch dějin na nároží naproti Prašné bráně. Turisté i Pražáci kolem ní chodívají, aniž by tušili, co to tam vlastně je. Turisté zpravidla proto, že je psaná česky, Pražáci proto, že mají zrovna jiné starosti než si všímat – byť docela významného – textu na neméně významném domě.