TÉMA: Laktózová intolerance a alergie na mléko
Bílé plus…
zaujal nás projekt agrární komory České republiky, Bílé plus, který si dal za úkol zvýšit konzumaci mléka a mléčných výrobků.Na projektu Bílé plus spolupracují odborníci, kteří mají dlouholeté zkušenosti s výzkumem mléka nebo s výživovým poradenstvím.
Alergie, téma o kterém se v poslední době často mluví…
Odborníci z tohoto projektu se nám pokusily osvětlit problematiku Laktózové intolerance a alergie na mléko. Ač by se mohlo zdát že se jedná o totéž, není to pravda.
Nesnášenlivost laktózy patří mezi nejběžnější zdravotní obtíže související s příjmem potravy, konkrétně mléka. Někdo se ale může mylně domnívat, že laktózová intolerance znamená to samé co alergie na mléko. Tyto dvě nepříjemnosti se ale od sebe v mnohém liší.
Pokud trpíte laktózovou intolerancí, nemáte alergii v pravém slova smyslu. Vaše tělo má v tomto případě problém se štěpením laktózy, tedy mléčného cukru, který se přirozeně vyskytuje výhradně v mléce savců, kde je významným zdrojem energie. Dále se v malém množství nachází i v jiných potravinách – v sušenkách, pečivu, instantních potravinách a léčivech.
Záludnosti laktózy…
„Laktóza je v našem zažívacím traktu štěpena enzymem laktázou. Během kojení, kdy je kojenec živen výhradně mlékem, je aktivita laktázy poměrně vysoká. Klesá až tehdy, kdy se snižuje dítěti přísun mléka,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. v rámci projektu na podporu mléka a mléčných výrobků Bílé plus. „V průběhu dospívání se aktivita laktázy u některých osob pak zcela ztrácí, u většiny ale naopak přetrvává ve vysoké aktivitě po celý život.“Základem pro vznik laktózové intolerance je zřejmě existence tzv. variantního genu, který způsobuje snížení produkce laktázy v tenkém střevě.
„Tento „variantní gen” je vlastně původní forma genu. U laktózo-tolerantních osob se paradoxně jedná o genovou mutaci,“ objasňuje odbornice. „První příznaky nesnášenlivosti laktózy, mezi něž nejčastěji patří bolest břicha, nadýmání či pocity sytosti nebo naopak kručení v břiše, se nemusí projevit v dětství, ale až v dospělosti.“
Alergie na mléko a její nepříjemnosti…
Na rozdíl od laktózové intolerance se řadí alergie na mléčnou bílkovinu mezi klasické alergie, což je již patrné ze samotného názvu.
„Bílkoviny kravského mléka mohou vyvolat klasickou imunologickou reakci, tedy např. kopřivku, zvracení či průjem. Až 95 % případů vznikne již před prvním rokem života, kdy je postiženo touto nepříjemností max. 5 % dětí. U dospělých ustupuje alergie na kravské bílkoviny do pozadí, jedná se pouze o okrajovou problematiku.“
S intolerancí laktózy sýry i zakysané mléčné výrobky…
Jaká jsou tedy výživová doporučení u obou problémů? U laktózové intolerance je hlavním principem konzumace malých dávek (6-12 g) laktózy a preference zakysaných mléčných výrobků, u nichž je obsah laktózy snížen o 20-50 %. U vyzrálých sýrů je dokonce laktóza rozštěpena komplexně, není v nich tedy obsažena vůbec.
„Konkrétně si můžete během dne pochutnat např. na 200 g cottage sýra včetně 150 ml jogurtu, nebo na 100 g sýra a 2 krajících chleba s tvarohovou pomazánkou. Vyzrálé sýry můžete de facto jíst neomezeně.“Denní konzumace 6-12 gramů laktózy u většiny laktózově intolerantních nevede ke zdravotním obtížím. V současné době také existuje řada mléčných výrobků, u nichž je odstraňována laktóza během výroby.
Nevěřte povídačkám…
Téměř o každé potravině se nepíše jen v pozitivním duchu, ale vždycky se najde i něco negativního. To platí i pro mléko. Důvodem mohou být vlivy východní filozofie a čínské medicíny, které k nám pronikají.Mezi laickou veřejností koluje častý názor, že konzumace mléka a mléčných výrobků je spojena se zvýšenou produkcí hlenu v horních a dolních cestách dýchacích. Jenže neexistuje žádný výzkum, který by tuto myšlenku alespoň částečně podpořil.
„Klinické studie neprokázaly vztah mezi konzumací mléčných výrobků a změnou ve funkčních parametrech plic. Stejně tak nebyl prokázán vztah mezi příjmem mléčných výrobků a astmatem,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. v rámci projektu na podporu mléka a mléčných výrobků Bílé plus.
Mléko rozhodně nezahleňuje…
Pokud bychom se zaměřili na mýtus, že mléko zahleňuje, nezbývá nám nic jiného konstatovat než to, že se jedná o pouhý subjektivní pocit v ústech.„Po požití mléka vzniká v ústech a hltanu pouze jemný povlak – ochranný film – který může být člověkem vnímán jako hlen,“ vysvětluje odbornice. „Jenže povlak je tvořen mléčným tukem. V minulosti se dokonce této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Nejedná se tedy o žádný hlen.“
Původ mýtů na východě?
Odkud se tyto a podobné mýty berou? Na vině může být právě východní filozofie a čínská medicína.
„Důvodem je zřejmě vysoký podíl nesnášenlivosti laktózy u lidí v těchto zemích. Za tuto situaci může skutečnost, že se u nich historicky nechoval dobytek pro mléko. My jsme byli odpradávna zvyklí mléko konzumovat, proto jsme většinou laktózo-tolerantní.“
Mléko je zdravé…
Měli bychom mít stále na mysli, že nemáme důvod mléko zavrhovat, protože pro nás představuje koncentrát zdraví.„Mléko je zdrojem kvalitních bílkovin, které jsou důležité pro stavbu tkání, hormonů a protilátek. Zároveň zlepšuje funkci štítné žlázy a proces krvetvorby. Představuje prevenci proti osteoporóze a podporuje správný růst kostí a aktivitu prospěšných bakterií. Mléčné výrobky jsou díky svým vlastnostem také nedílnou součástí redukčního jídelníčku,“ dodává PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. v rámci projektu na podporu mléka a mléčných výrobků Bílé plus.Více se o mléku dozvíte na webových stránkách projektu Bílé plus zde.