Proč by měli maminky péci s dcerami? Utužuje to vztahy!
Motto: „Matka je osoba, která si všimne, že zbyly jen čtyři kusy dortu pro pět lidí, a která hned prohlásí, že dorty neměla nikdy ráda.”
„Co všechno naučily matky své dcery a jaké poznatky mohou dcery předat svým matkám?“ ptá se úspěšná autorka kuchařek Iveta Fabešová, která v rámci svého nového projektu, zve do kuchyně matky a dcery, aby si předaly své zkušenosti a podělily se o ně. Jejich příběhy ukazují, že společná příprava dobrot přináší často mnohem víc než jen gurmánské zážitky.
Pečení vyvolává příjemné vzpomínky..
Slavný italský režisér Frederico Fellini říkal, že život je kombinací kouzla a těstovin. Adéla z Neděliště u Hradce Králové potvrzuje, že byste opravdu jen těžko hledali významnější kuchyni, než je ta italská. Na Apeninský poloostrov každoročně vyráží i Adéla se svou maminkou: „Moje mamka v Itálii obdivuje památky, já zase místní kulinářské speciality a obě tu čerpáme především inspiraci. Svorně tvrdíme, italská kuchyně opravdu chutná, ale není nad pizzu nebo focacciu vlastnoručně upečenou.“ Adéla se do vaření a pečení vrhla ještě před pubertou. Zpočátku jen pomáhala, ale pak už rodiče sama překvapovala dobrotami: „Začala jsem si kupovat kuchařské knihy, které dnes zaplňují celou mojí knihovnu. Zatímco já dostávám k Vánocům ty nejlepší kuchařky, maminka zase učebnice a kurzy italštiny. Letos chci ale mamku překvapit a přihlásit se na italštinu.“ Jako vzpomínku na Itálii si společně rády pečou čokoládový dort, ozdobený nastrouhanou čokoládou nebo hoblinkami.
Pečení utváří teplo domova..
Společně péct, znamená také povídat si o „holčičích věcech“, zazpívat si, poškádlit se, užít si spoustu legrace a samozřejmě vyměnit si nějaké nápady. „S mamkou spolu bydlíme, a tak často společně nevaříme, ovšem když už se do toho pustíme, stojí to za to,“ vypráví Kačka.
„ Každá máme své recepty. Mamka upřednostňuje ty tradičnější, já mám zase ráda novoty, ale obě zkoušíme kuchyni té druhé. Moc se těšíme hlavně na pečení dobrot.“ Přestože se jejich přístupy liší, u společné přípravy pochoutek se mohou vzájemně doplňovat a inspirovat. Dohromady je spojuje ženská tvořivost, a jak říká maminka Iveta, nejvíce se všichni těší na společnou konzumaci u stolu, kde nikdy nechybí zábava.
Pečení udržuje vztahy..
Paní Zdeňka měla odmalinka všechny děti u sebe v kuchyni – dva kluky a holčičku. Společně s nimi vařila i pekla. „Buchet musely být pokaždé nejméně tři pekáče a cukroví na Vánoce ještě víc. Připravila jsem těsta, děti dostaly vykrajovačky, a už se peklo. Bylo to někdy opravdu zvláštní cukroví, ale pro nás vždycky to nejlepší.“ Zatímco kluky vášeň pro pečení časem opustila, dceru ne. „Dnes už má Andrea svou domácnost. Pracuje jako zdravotní sestra v nemocnici, a protože to byl i můj sen, tak jsem si ve svých padesáti letech udělala sanitářský kurz. Jezdíme spolu do práce, a tak máme čas si povídat. Řeč samozřejmě přijde i na pečení a vaření. A jakmile máme příležitost, pečeme spolu podle receptů Ivety Fabešové. Nejraději ale máme jednoduchý perník podle mojí maminky. Moc dobře chutná, když je potřený její domácí rybízovou marmeládou.“
Pečení vyjadřuje ženskost..
„Po smrti maminky jsem se jako dítě hodně upnula na svoji babičku a jinou ženu jsem si ve svém, ani v otcově životě nedokázala představit,“ svěřuje se Zuzana a vzpomíná, že když si tatínek našel přítelkyni Vlastu, byla proti. „ Tehdy mi nic nedocházelo, až po smrti babičky: byla to právě Vlasta, která mi poskytla chybějící oporu a něhu. Pomáhá mi procházet všemi bolestmi všedního života, jako jsou problémy se školou a přáteli, a hlavně mě učí všechny ty ženské věci.“ Samozřejmě i vaření a pečení. Zuzku naučila, že nestačí jen recept, ale do každého jídla je třeba přidat i lásku a trochu sama sebe. „Vlasta přinesla do našeho domova kouzelnou ženskost a probudila ji i ve mně. Za to všechno ji miluji jako vlastní matku.“
Více se o projektu matky a dcery dozvíte zde www.matkyadcery.cz
Pro www.gastrovylety.cz Lenka Žáková