Kutná Hora – hvězda na turistickém nebi Česka

Město stříbra kdysi dalo bohatství králům, kteří tu i často pobývali, ale současně bylo bohaté natolik, aby si mohlo dovolit budovat nádherné chrámy a paláce. Objevíme jich tu mimořádné množství a některé díky své velikosti a hodnotě pronikly i na seznam světového dědictví UNESCO. Není pochyb, že v této době, poznamenané čínským virem do té míry, že značná část českých občanů pro svou dovolenou zvolí domovinu. Ke cti tak nesporně přijdou místa, kde lze nejen odpočívat, sportovat, bavit se, ale kde se můžeme seznámit se svou historií, památkami a kulturními odkazy. Kutná Hora se mezi takovými řadí na jedno z předních míst, po bok např. Prahy, Olomouce, Českého Krumlova, Tábora, atd.

Desítky prvořadých památek a objektů

Čím je Kutná Hora zejména atraktivní, je zcela unikátní počet zajímavostí pro návštěvníky. Od těch nejznámějších jako je chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, Vlašský dvůr, Kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej (dnes Galerie Středočeského kraje), Hrádek (České muzeum stříbra) a řada dalších kostelů, až po méně významné, avšak neméně zajímavé, jako např. Kaple Božího těla, Kamenná kašna, Morový sloup, či objekty z nedávné minulosti i současnosti, jako Muzeum čokolády nebo Muzeum LEGA. Zastavme se namátkou u několika vybraných…

České muzeum stříbra – svědek slavných časů

Palác zvaný Hrádek je zaznamenán jako dřevěná tvrz již v roce 1312. Z té ji na gotický Hrádek nechal přestavět kutnohorský královský rychtář Václav z Donína v letech 1400 – 1420. Za husitských válek byl poničen, avšak koncem 15. století prošel přestavbou z vůle Jana Smíška z Vrchovišť, majitele dolů a obchodníka s rudou, na patricijský palác ve stylu vladislavské gotiky. Počátkem 17. století bylo přistavěno patro jižního křídla a r. 1686 zde byl zřízen jezuitský seminář, později škola, která na Hrádku působila až do zrušení řádu r. 1773. V roce 1910 byl Hrádek odkoupen městem, s úmyslem zřízení muzea, bohužel odsunutým světovými válkami. Po rekonstrukci v 50. letech minulého století až do 70. let tu bylo Hornické muzeum. V roce 1958 byl Hrádek zařazen mezi kulturní památky České republiky. Další rekonstrukce proběhla v 90. letech. Muzeum v současné podobě s novými expozicemi bylo otevřeno v roce 1996. Prohlídky se odehrávají ve dvou okruzích: první – „Město stříbra“
– seznamuje s geologií, archeologií, vývojem středověké Kutné Hory, dějinami Hrádku, životem „stříbrné šlechty“, numismatikou. Druhý – „Cesta stříbra“ – zahrnuje poněkud dobrodružnou exkurzi středověkým dolem, seznamuje se středověkou technologií dobývání a zpracování stříbrné rudy, mincovnictvím, i životem v havířské osadě.

Palác se jménem – stejně jako salát, ryzlink, či ořech – po Italech

Vlašský dvůr, někdejší královská mincovna a královský palác, je dnes národní kulturní památkou evropského dosahu. Opevněné sídlo ze 13. století bylo přestavěno na centrální královskou mincovnu Václavem II. v roce 1300. Mincovní reforma tehdy znamenala uzavření malých mincoven po celém Českém království a zavedení pražského groše. Výroba této měny byla soustředěna u nejbohatšího zdroje stříbra v zemi, do nově zřízené mincovny právě zde. Václav IV., který si Kutnou Horu oblíbil a často tu dlel, Vlašský dvůr přizpůsobil nárokům panovnického sídla. Nechal přistavět královský palác a kapli sv. Václava. Rezidence se stala dějištěm významných historických událostí. V roce 1409 zde byl podepsán Dekret kutnohorský, v r. 1444 tu byl budoucí český král Jiří z Poděbrad zvolen nejvyšším hejtmanem východočeských „landfrýdů“ a v r. 1448 zemským správcem. Roku 1471 zde byl Vladislav Jagellonský zvolen českým králem. Rozsáhlejší přestavba se uskutečnila koncem 19. století. Novogotická rekonstrukce dala Vlašskému dvoru dnešní podobu a obnovila původní okázalost královského sídla. Své jméno získal objekt díky přítomnosti italských umělců, „Vlachů“, přizvaných kdysi králem k výzdobě sídla.

Obklopeni lidskými ostatky v Kostnici Sedlec

Kostnice v Sedlci na východním okraji Kutné Hory je podzemní kaple hřbitovního kostela Všech svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství, založeného v roce 1142 Miroslavem z Markvartic. Traduje se, že jeden ze sedleckých opatů, který navštívil Jeruzalém s diplomatickým poselstvím, přivezl z hakeldamského pole hrst hlíny a rozprášil ji na klášterním hřbitově. Tak se stal hřbitov tzv. svatým polem, nejstarším ve střední Evropě. To výrazně zvýšilo zájem o pohřbívání v Sedlci a hřbitov byl značně rozšířen. Po morové epidemii roku 1318 tu bylo uloženo na třicet tisíc podlehnuvších, dalších deset tisíc přijal hřbitov během husitských válek. V roce 1421 byl klášter zasažen požárem, založeným husity, který zasáhl i hřbitovní kostelík. Po zrušení hřbitova koncem 15. století byly exhumované kosti uloženy uvnitř i kolem podzemní kaple, kde je téměř nevidomý sedlecký mnich v roce 1511 vyskládal do rozměrných pyramid. Počátkem 18. století byl kostelík upraven spolu s celkovou obnovou kláštera podle představ opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho – Aichla. Ten ve stylu tzv. gotického baroka upravil i interiér. Když v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i klášter sedlecký a hřbitovní kostelík přešel do držení Schwarzenberků z Orlíka. Jejich stavební mistr František Rint z České skalice tu vytvořil v roce 1870 výzdobu s využitím kostí a lebek. Kosti dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Výzdobu doplnil i Schwarzenberským erbem. Atmosféra zdejšího prostoru má je mimořádně působivá, často bývá nejsilnější vzpomínkou návštěvníků Kutné Hory. Přitahuje i povahy se sklonem k nadrealistickým mýtům a jevům.

Ráj barevných kostek

Budeme-li chtít na chvíli opustit památky historické, pak na místě – v Sedlci – mezi objektem Kostnice a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Zámecké ulici objevíme Muzeum LEGA. Kromě dvou pater expozice, dokumentující vývoj této světoznámé hračky pro děti tu najdeme i stylovou kavárnu – a kdybychom chtěli, můžeme se tu i ubytovat v pokojích, zařízených rovněž ve stylu LEGO „světa“.

Kutná Hora je bez nadsázky nabitou pokladnicí turistických lahůdek. Záleží jen na nás, kolik času hodláme věnovat a jakými zájmy se chceme při zdejší návštěv řídit. Své si tu nalezne celá rodina, která nakonec společně ocení občerstvení v některé z mnoha kvalitních kutnohorských restaurací. Zejména děti a studenti si navíc odnesou sumu zážitků, které se v lavicích po prázdninách budou velmi dobře hodit. Nu a zbude-li čas, což v období dovolených a prázdnin nepřekvapí, spoustu zajímavostí najdeme i v širším okolí – výběr je takřka neomezený…

Miroslav Navara