Do kina: komorní film o opuštěném ostrově v našich srdcích – Laputa
V debutovém celovečerním snímku mladého, talentovaného režiséra, Jakuba Šmída, se stanete návštěvníky ,,kavárny” Laputa. Kavárny v uvozovkách, spíše jde o noční bárek plný štamgastů, pro které se stává ostrovem plným zábavy, pití a nezávazného sexu.
Laputa je pro ně pouhým zastavením na jejich cestě životem. Ne tak pro její majitelku, sedmadvacetiletou Johanku (Tereza Voříšková), pro kterou se kavárna jenž vybudovala, stává opuštěným ostrovem.
- Vystudoval obor filmová režie na FA-MU.
- Jeho bakalářský film Neplavci získal cenu Český lev Cena Magnesia pro nejlepší studentský film roku 2011.
- Neplavci se účastnili mezinárodních filmových festivalů v Hongkongu, Tel Avivu, Sydney, Paříži, Angers, Poitiers, Londýně a Praze. Film byl vybrán francouzskou L’Académie des César mezi sedm nejlepších krátkých filmů roku 2011.
- Jeho magisterský film Amanitas letos získal na festivalu Famufest cenu pro nejlepší kameru, režii a cenu diváků.
- Pro Českou televizi režíroval pořady Queer a Divadlo žije.
- Laputa je jeho celovečerním debutem.
Možná právě proto, že jí pojmenovala po fiktivním létajícím ostrově z knihy Gulliverovy cesty. Ač má Johanka okolo sebe stále spoustu lidí, sama v sobě se cítí opuštěná, zklamaná ze vztahů a bezradná na své cestě životem.
Johančina sestra odjíždí s básníkem Mikim do Turecka. Felix, její dávná láska, se tu jen zastaví a zas odlétá na cesty. Merlot je štamgast, Johanku má rád a spává s ní. Jenže kromě ní taky s dalším milionem holek. Marnost na Johanku vykukuje z každého půllitru. Jako by se v její kavárně, kterou vybudovala, scházeli lidé, kteří umějí žít naplno. . každý s nějakým nápadem, potřebou nebo svým sobectvím. Johanka je všech a se všemi, a přece je sama a v nejistotě.
Má tolik možností jak prožít svůj život, přesto jí tato svoboda přináší pocit úzkosti a osamocení. Laputa je ostrov sám pro sebe. Johanka na něm trčí a neví, co se sebou dál…
V postavě Johanky se možná nalezne každý z nás. V jedné z etap našich životů, které žijeme nebo jsme v minulosti prožili. V jiném prostředí a za jiných okolností. Obklopeni lidmi či přáteli, ale ve svém nitru sami. Tak neváhejte, a jděte na tuto sondu lidské duše hledající se v dnešním světě do kina.