Atraktivní cíl 20 km SSZ od Prahy

Pravda, není jediný v této destinaci, ale je ojedinělý – jde o Nelahozeves. Má několik pro turisty atraktivních tváří. Tou nejznámější, která nám naskočí v mysli takříkajíc automaticky, je skutečnost, že je s ní spojen světoznámý skladatel Antonín Dvořák. Další je půvab zdejší přírody, kromě vnitrozemských zajímavostí obohacený o floru a faunu spojenou s tokem řeky Vltavy, která v těchto místech už představuje relativně dosti mohutné řečiště. Příjemná je i dopravní dostupnost – kromě silniční a železniční také po řece. Konečně – nespornou výhodou je snadná dosažitelnost z hlavního města, kde zpravidla začíná návštěva Česka především u turistů ze zahraničí. Kolem 20 km na SSZ od Prahy, to je vzdálenost, která neodradí. To samozřejmě platí i pro turisty domácí. Nepřekvapí, že ročně se návštěvníci Nelahozevsi počítají na tisíce…

Jeden den, nebo i více…

Záleží na tom, kolik hodláme tomuto výletu věnovat času. Podle toho vybereme z míst, která navštívíme. Dorazíme-li vlakem (zastávka Nelahozeves zámek), popř. po řece (Marina Vltava), jsme přímo na místě. Autem či autobusem se dostaneme poblíž – ale každopádně stojí za návštěvu městské Infocentrum. Bývalé nádraží – stavba z roku 1925 – bylo velmi zdařile rekonstruováno a po dohodě ČD s městem dostalo nové poslání – stalo se infocentrem na mimořádně příhodném místě a s mimořádně příjemným interiérem. Je tu pamatováno i na hernu pro děti, se specielní vyhlídkou na projíždějící vlaky. Spolu s rodiči, kteří tu mohou získat veškeré informace k poučené toulce lokalitou, se tu také mohou i občerstvit. Vybaveni informacemi můžeme vyrazit…

Nejprve obvykle k rodnému domu A. Dvořáka

Skladatel se narodil 8.9.1841 v domě č. 12 na náměstí. Najdeme jej i podle pamětní desky sochaře Fr. Hnátka. Dům psal svou historii již od 17. století. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou. Dvořákovi tu v letech 1840 – 1847 a 1854 – 1855 provozovali hostinec a řeznictví. Od roku 1884 objekt patřil Lobkowiczům. Do roku 1951 zde i nadále bylo pohostinství. K domu patří i sousední budova č. 4. Areál od roku 2019 spravuje společnost Lobkowicz Collections O.P.S., která pracuje na jeho rekonstrukci a proměně v moderní expozici.

Poté ke kostelu sv. Ondřeje

Gotická stavba spolu s vedlejší dřevěnou zvonicí vytváří pod vzrostlými stromy, na místě někdejšího hřbitůvku, romantické zákoutí. Presbytář v interiéru pochází ze 14. století, imponuje klasickou gotickou klenbou. Chrámová loď s rovným stropem je pozdějšího data. Ve stěnách kostela jsou vsazeny dva náhrobky – německý, Fridricha z Mersburgu a český, Anny Malovcové, rozené z Bubna (r. 1613). Pod kostelem je krypta s osmi rakvemi, od roku 1894 zazděná. K původnímu vnitřnímu vybavení patří křtitelnice z roku 1707. Hlavní oltář zdobí obraz sv. Ondřeje apoštola. Dílo, inspirované sochou téhož světce od Francesca Duquesnoy z katedrály sv. Petra v Římě, je od místního faráře, samouka A. Pergla, který působil v Nelahozevsi v letech 1900 – 1909. R. 1990 prošel kostel generální úpravou.

Jste raději aktivní? Pěšky, nebo na kole?

Pokud dáme přednost sportovnímu pojetí, hodí se následující tip: jednou z možností, jak odstartovat celodenní či ještě delší výlet do Nelahozevsi, je vyrazit ze sousedních Kralup. V Kralupech nad Vltavou se nejprve nabízí odbočka na místní hřbitov, kde u jeho hrobu vzpomeneme nositele Nobelovy ceny za literaturu, básníka Jaroslava Seiferta (1901 – 1986). U místního kostela pak na rozcestí turistických značek nabereme směr k levému břehu Vltavy kde začíná tzv. Dvořákova stezka.

Trasa plná zajímavostí

Dvořákova naučná stezka je stíněna stromy, po levé straně jí dominuje strmý skalnatý masiv se třemi železničními tunely. Ty jsou vyraženy v kamenouhelných pískovcích, prostoupených slabými slojemi kamenného uhlí. Bizarní tvary pískovcových skal dovolují popustit uzdu fantazii a vidět tu různé tvary. Podle toho, jaké budeme mít štěstí, můžeme cestou zahlédnout kromě divokých kachen, volavek, či lysek i vzácnějšího ledňáčka říčního, v létě motýly – např. babočku bodlákovou či babočku admirál. Kromě vodních ptáků lze zahlédnout žlunu zelenou, pěnkavu obecnou. Než vstoupíme do obce Nelahozeves, narazíme na přístaviště, kde sídlí Marina Vltava. Ta rozhodně stojí za návštěvu.

Romantická inspirace

Marina Vltava je nejen přístavem, který sám o sobě nabízí další možnosti zážitků s využitím říčního toku, ale navíc je tu k dispozici restaurace a penzion a koná se tu celá řada kulturně společenských aktivit. Areál funguje od roku 2007, kdy nadšený a obětavý milovník vody a všeho, co s ní souvisí – Petr Kožený – se tu pustil do realizace svých snů. Osobní záliby obohatil o zahraniční zkušenosti a postupně vybudoval komplex služeb nejen pro ty, kteří dorazí a potřebují občerstvit, popř. přespat, ale i pro ty, kdo mají zájem o vodní sporty, vyjížďky vyhlídkovými plavidly, nebo si loďku půjčit a prožít příjemné chvíle na hladině Vltavy sami. Takových středisek není na našich řekách mnoho, proto Marina Vltava stojí za návštěvu, či pobyt. Zejména s dětmi tu můžeme nechat rozvinout svou fantazii……

P.S.:- Radosti i starosti

Při setkání se starostou Nelahozevsi Jakubem Bryndou (mladým mužem moderního vzezření, plným vizí a energie) – co vše má ještě v plánu a o co bude usilovat. Místní v tom nejsou sami, spolupracují např. se společností Lobkowicz Collections O.P.S., ale i sousedními lokalitami apod. V těchto dnes např. při návštěvě narazíme na kvalitní úpravu komunikací v okolí nádraží a kostela. Nemají však stále nad hlavou sluníčko. V současnosti např. pomocí petice bojují s plánovanou úpravou železničního koridoru právě v těsném sousedství Dvořákovy naučné stezky, která v případě realizace zmizí, přírodní prostředí v celém svahu kolem trati vezme za své a stavební ruch ochromí na léta návštěvníky velmi oblíbenou lokalitu. Vypadá to, že loby prosazující tuto investici má zločinně dlouhé prsty, neb nikdo protesty nechce slyšet. Někteří odborníci k tomu navíc dodávají, že cela megalomanská úprava za hromadu peněz nejen že zničí okolní krajinu, ale ani nepřinese proklamovaný výsledek – zrychlení průjezdu vlaků na 150 km/hod., protože na to nemáme techniku. Někdo vydělá, loby si mne ruce a příroda má smůlu. V Česku nic divného, tady\ je možné všechno. Zvláštní, že různě Duhy, Děti země a jim podobní jako by neexistovali. Nezbývá než poradit: navštivte kraj Antonína Dvořáka včas, dokud ta apokalypsa ještě nezačala! Pokud to stihnete, 5. září se tu bude odehrávat 70. ročník festivalu Dvořákova Nelahozeves… Pokud ne, hrozba ničení také nenastane hned zítra – ale příliš neváhejte!

Miroslav Navara