Překvapivé bohatství pod povrchem české krajiny: lanýže 

V podcastu agentury CzechTourism – SBALENO – o něm hovoří muž, který opustil svět vrcholového managementu, aby se naplno věnoval rodině a houbaření. Ne však ledajakému. Svůj život zasvětil produkci lanýžů. Richard Beneš stojí za výzkumem a pěstováním těchto vzácných hub v Česku a je jednou z nejvýraznějších osobností českého světa lanýžů. Informuje o tom, jak vznikla Laboratoř českého lanýže, proč se Česko může právem označovat za kolébku evropské historie „lovu“ lanýžů a v čem vidí budoucnost české gastronomie.

Kvalitní česká kuchyně jako inspirace

Česká gastronomie má prokazatelně značný potenciál – a lanýže to jen potvrzují. Ještě nedávno by jejich cílené pěstování u nás působilo jako obrázek ze světa utopií, dnes se však díky vědě, inovacím a nadšení průkopníků stává skutečností. Právě takové příběhy CzechTourism prostřednictvím podcastu SBALENO představuje. „Příběh Richarda Beneše dokonale vystihuje, jak se v Česku propojují tradice, inovace a gurmánství. Tuzemské lanýže mají potenciál nezanedbatelně posílit image české gastronomie nejen doma, ale i v zahraničí. CzechTourism dlouhodobě podporuje kvalitní českou kuchyni – mimo jiné i prostřednictvím projektu CzechSpecials, který propojuje restaurace, vařící z čerstvých lokálních surovin a užívající poctivé, často mnohaleté recepty. Na celém světě platí, že gastronomie právem náleží mezi hlavní atraktivity cestovního ruchu a – Česko nevyjímaje – láká stále víc domácích i zahraničních návštěvníků. Autentické suroviny, regionální produkty a tradiční receptury jsou klíčem k tomu, aby Česko „chutnalo“. Díky zapáleným nadšencům, jako je Richard Beneš, se to daří,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism – František Reismüller.

Když manažer začne dělat „houby“

Richard Beneš býval vrcholovým manažerem. Dnes už jeho kroky křižují lanýžovou farmu, kde zkoumá objekty z galerie vysoce ceněných – lanýže. Jeho cesta není pouhým útěkem z byznysu. Je o hledání smyslu, klidu a krokem k něčemu novému, netuctovému, dosud nevyužitému, co má skutečnou, nepopiratelnou hodnotu. Stál u zrodu Laboratoře Českého lanýže, jediné instituce svého druhu ve střední Evropě a spoluzaložil Asociaci Českého lanýže, která prosadila, aby byl lanýž od roku 2023 uznán jako oficiální zemědělská plodina.

„Postupující klimatická změna dává naší zemi jedinečnou příležitost – Česko se teplotně stává ideálním místem pro pěstování lanýžů burgundských. Tedy druhu, který patří mezi nejcennější evropské odrůdy této houby. Bonusem jejich pěstování je fakt, že lanýžárny jsou v podstatě jednou z mála půdních ploch, jež budeme budoucím generacím odevzdávat v lepším stavu, než jsme je dostali,“ vysvětluje Richard Beneš.

Lanýž? Česká delikatesa už od středověku

Asociace Českého lanýže zároveň stojí za převratným objevem – v „Glosáři mistra Klareta“ z roku 1360 odhalila vůbec nejstarší zmínku o lanýži v křesťanské Evropě – a to v Česku. Objev tak bez nadsázky přepisuje dějiny. „Rok 1360 znamená naprostý převrat v historii lanýžů v Evropě. Česko má nejstarší lanýžovou historii v křesťanské Evropě. Kapitoly historie tak dokládají skutečnost, že lanýže jsou tradiční českou potravinou“, komentuje Richard Beneš. Jak si na lanýžích nejraději pochutnával prvorepublikový komik Vlasta Burian? Odkud se vzalo slovo lanýž? A proč se lanýže „loví“? I to zazní během dialogu v novém, říjnovém díle podcastu SBALENO agentury  CzechTourism…

Miroslav Navara/TZ  Foto:CzT