Jaro vstupuje do zámku Průhonice u Prahy

Novináři z asociace Czech Travel Press se o tom přesvědčili

Česká asociace novinářů a publicistů cestovního ruchu (Czech Travel Press) připravuje pro své členy rozmanité návštěvy a exkurze, svým obsahem odpovídající názvu sekce. Vybírá jako cíle jak již populární objekty a destinace, tak lokality, které dosud nebyly dostatečně turisty objeveny a přesto vykazují vysoké návštěvnické hodnoty. V těchto dnech se tak cílem jejich návštěvy stal zámek a park Průhonice na jihovýchodním okraji Prahy.

Přesto, že je zapsán na seznamu světových památek UNESCO, dosud byl objeven především návštěvníky z blízkého, méně již i vzdálenějšího okolí, ale rozhodně na žebříčku nejvyhledávanějších atraktivit v ČR ještě nezaujal místo, které by mu zaslouženě mělo náležet. Některými interiéry zámku a nejbližší částí vonícího a rozkvétajícího parku provedla účastníky manažerka aktivit pro veřejnost, Mgr. Kateřina Poláková. Zámek a přilehlá obora se mohou pochlubit pozoruhodnou historií…  

Park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca v roce 1885 a postupně jej utvářel podle svých představ. Vzorem mu sloužil park v Čechách pod Kosířem a zejména pak vyhlášený park knížete Pückler-Muskau v Horní Lužici. Park vznikl v době, kdy krajinářský styl už dosáhl svého vrcholu a kdy tzv. anglické parky v Evropě počaly být obohacovány rostlinami exotického charakteru. Při zakládání parku bylo využito původních zalesněných částí, jejich vzrostlých dřevin, které tvořily kostru nových výsadeb. Některé přirozené partie zůstaly zachovány, někde byly ponechané dřeviny použity ke stínění či ochraně nových výsadeb. Základem okrajových partií se staly původní porosty, zahuštěné výsadbou nových druhů tak, aby tvořily jak kulisu pohledovou, tak i ochranu proti větru. Zajímavé mladé stromy ve vnitřních porostech byly uvolněny a postupně zvýrazněny jako parkově cenné solitéry. Stylotvorné je volné uspořádání parkových ploch. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů se střídají s volnými lučními plochami, rybníky, potoky i jejich slepými rameny. Vůdčím prvkem parkové kompozice jsou mistrně volené průhledy. Bývají ukončeny dominantou, kterou v bližší části parku tvoří nejčastěji zámek, ve druhé pak skupiny porostů. Osu celého území tvoří potok Botič. Na něm a jeho přítocích vyrostly jezy, přepady a slepá ramena.

Tyto úpravy spolu s rybníky Podzámeckým, Labeškou a Bořínem výrazně změnily tvář krajinného úseku a zlepšily i místní klimatické podmínky. Zvýšila se  vlhkost vzduchu, jež příznivě ovlivnila pěstování jehličnanů a rododendronů. Cesty, tvořící v parku hustou síť, jsou vedeny v přirozených křivkách, sledují tvary terénu a zpřístupňují partie a výhledy, řešené s vytříbeným vkusem. Seskupení dřevin je voleno tak, aby v pozorovateli zanechalo trvalý dojem. Různých druhů se využívá k odstupňování popředí, kulis a pozadí pohledů. Dovedně je využita rovněž proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích, především po stránce barevnosti – při rašení, v květu, či podzimním zbarvení listů. Nejsou tu pravidelné geometrické tvary, výjimku tvoří pouze symetricky řešená část Velkého nádvoří. Průhonický park se řadí k vrcholným krajinářským dílům na evropském kontinentu. Ojedinělým způsobem v něm bylo využito původních dřevin domácích v kombinaci s dodanými dřevinami odjinud. Pro mnohé z nich se staly Průhonice vstupní branou nejen do Čech, ale i do Evropy jako takové.

Zámek Průhonice se od ostatních podobných historických objektů nabídkou pro návštěvníky liší. Na rozdíl od klasických okruhů na hradech a zámcích kdekoli jinde poskytuje ukázky, co se tu – vzhledem ke zdejší velmi intenzivní činnosti Botanického ústavu Akademie věd ČR – děje v této oblasti, seznamuje s výsledky výzkumů a projektů, jež tu probíhají. Zámecký ruch však má více podob. Jako doplňkové činnosti jsou tu pořádány např. koncerty, výstavy, svatby, degustace vín ve vinotéce zdejších sklepů, ochutnávky sýrů, akce čistě „zahradnické turistiky“ apod. Novináři měli na závěr své exkurze příležitost zúčastnit se slavnostní vernisáže výstavy fotografií paní Lydie Eberhardové z Německa. Umělkyně doprovodila otevření své výstavy originálním slovním úvodem, malým koncertem klasické i své autorské hudby ve vlastním podání a malým pohoštěním především provenience našich západních sousedů. Vernisáž proběhla ve velmi příjemné, veskrze pozitivní atmosféře, která přilákala i návštěvníky, kteří původně mířili jen na obyčejnou procházku zámeckým parkem. Krátce – událost, která byla nejen příslibem zajímavých akcí na průhonickém zámku po celou nadcházející sezonu, ale současně i pozvánkou: návštěva tu je nejen atraktivní, obohacující a poučná, ale nezřídka může být i příjemně překvapivá. A malá poznámka závěrem: zdejší kavárnička, nazvaná příhodně Taroucafé, nabízí skvělé čerstvé občerstvení, včetně zákusků ze své vlastní kuchyně..  Tak – dobrou chuť!                                                                                                                  

                                                                                                                            Miroslav Navara