Loučeňské labyrinty jinde nenajdeme
Labyrintárium v parku středočeského zámku Loučeň letos slaví osmnácté výročí od okamžiku otevření pro veřejnost. Jde o první svého druhu v České republice a největší areál labyrintů a bludišť ve střední Evropě.
Od roku 2007 si jej užily bezmála tři miliony návštěvníků. Nacházejí tu nejen zábavu, ale i uvolnění, inspiraci a radost z pohybu v kouzelném přírodním prostředí. Labyrintárium tvoří dvanáct tematicky i konstrukčně odlišných prvků – labyrintů i bludišť v rozlehlém anglickém parku, vybudovaném v 19. století zahradníky Václavem a Karlem Skalníky ve spolupráci s botanikem Janem Evangelistou Purkyněm. Některé z těchto cest mají rozměr duchovní a meditační, jiné jsou prostorem pro hravou soutěž nebo rodinné dobrodružství. Všech dvanáct společně tvoří soulad, v němž si každý návštěvník najde „ten svůj“.
„Cesta vedoucí labyrintem sice není přímá, ale je zaručeně jediná. Smyslem labyrintu není bloudit, ale mít dostatek času na to, zklidnit mysl. Pojmenování bludiště vzniklo od slova bloudit. Tady budete narážet, stejně jako v životě, i na spoustu slepých uliček, které nikam nevedou. A právě tato dvojí přirozenost – klid a dobrodružství – činí z loučeňského areálu místo, kam se lidé rádi vracej. Když jsme Labyrintárium otevírali, chtěli jsme vytvořit prostor, kde se lidé na chvíli zastaví, vypnou od každodenního shonu a budou prostě spolu – ve hře, v tichu nebo v úžasu. Dnes, po 18 letech vidíme, že přesně tohle Loučeň dokáže nabídnout“, komentuje zakladatelka Labyrintária Ing.Kateřina Šrámková, majitelka zámku a předsedkyně výkonné rady Asociace nestátních otevřených památek
Návštěvníci zámeckého parku a Labyrintária tu najdou stinný Kamenný labyrint, tvořený valouny ze dna Labe či Travnatý labyrint s duchovní symbolikou kříže. Večerní atmosféru nabídne oblíbený Světelný labyrint, který se po setmění promění v jemně zářící obrazec uprostřed zámeckého nádvoří. Rodiny s dětmi volí Palisádové bludiště ve tvaru obří stopy, doplněné skluzavkou a Dlážděné bludiště, kde cesta vede mezi barevnými dlaždicemi. Zcela výjimečné je Tisové bludiště – největší a nejsložitější – se dvěma lávkami, otočnými brankami a spletitými průchody, v nichž se ztratí i dvoumetrový tatínek. Provazové bludiště, spleť lan různých barev, zase vybízí ke skupinovým hrám a rodinnému soupeření. Písmenkový labyrint pak vede návštěvníky po slovech písně o poštovském panáčkovi. Je připomínkou rodu Thurn-Taxisů – zakladatelů evropské pošty a posledního šlechtického rodu, který zámek vlastnil. Kdo hledá spíše klid než soutěž, se nechá vést prstem po cestičce Prstového labyrintu, vyrytého do kamene na zádech sochy Minotaura. Těm, kdo milují symboliku, je určen Královský labyrint, inspirovaný gotickými katedrálami a postavou Karla IV., s barevnými segmenty, představujícími rytířské ctnosti i ideály dobrého vládce. Elegantní Buxusové bludiště v sousedství zámku pak připomíná francouzské zámecké zahrady.
Loučeňské Labyrintárium, postavené dle návrhu britského projektanta Adriana Fishera je otevřeno po celý rok. Každá roční, ale i denní doba přináší odlišný zážitek – formovaný buď
jarní svěžestí probouzející se přírody, letní intenzitou rozzářeného slunce, podzimní hřejivou paletou barevného listí, či zimní nostalgií spící vegetace, někdy navíc pokryté bělostnou sněhovou pokrývkou, ale i ranním rozbřeskem, podvečerním příšeřím s probleskujícím rozžíhajícím se osvětlením. Zámek Loučeň se za osmnáct let intenzivní práce a inspirace majitelů a jejich spolupracovníků stal nejen klasickou turistickou atrakcí, ale i živým symbolem rovnováhy mezi tradicí a hravostí, historií a pohybem, tichem i smíchem.
Miroslav Navara/TZ